Recenze na knihu
Hodná holka Kristýna Sněgoňová

Hodná holka je poctivá konverzační detektivka starého střihu, ve které netečou hektolitry krve a detektiv netasí zbraň na každé druhé stránce. Místo akce sází příběh na slova a pomalé skládání pravdy z drobných střípků. Díky zvolené ich-formě má čtenář možnost ponořit se do myšlenkových pochodů hlavního hrdiny. Mé srdce rodilého Zlíňáka si kniha získala už na druhé textové straně citací Tomáše Bati. Stejně tak mě bavily odkazy na jiné detektivní příběhy. Vyšetřování stojí hlavně na rozhovorech. Hodně podstatná část knihy se například odehrává na sousedské narozeninové grilovačce. Pravdy se tu dobíráme slovy a postupně si skládáme střípky událostí minulých. Jenže autorka je zkušená vypravěčka, a tak občas trousí i zavádějící stopy, kterým se snadno padne na vějičku. Hodná holka je dobře napsaný příběh záhady, která dojde rozřešení. Skvěle se čte, člověk se u ní nenudí. A závěr výborně navnadí na další díl. Mně nezbývá než se ptát: kde je?

Mám Kristýnu Sněgoňovú rada. Teda jej poviedky, knihy, jej skrytý humor (aj v tejto detektívke sa párkrát zasmejete), jej výber krátkych mien (Aga, Ada), jej popisy atmosféry, jej "nenápadné" presadzovanie girl power :) Nevadí mi, že prešla od fantasy k detektívke. Kniha je fajn. Je čtivá. Tešila som sa na ňu tak, že som si ju dokonca nechala poslať do Bulharska (áno, dobrovodsky.cz vám ju pošlú aj do Bulharska). Ale: Hanbi sa Barbora Peterková ! Tomu vravíš jazyková korektúra ? Takú hovädinu by ti nevypotil ani google translator ! OK, keď potrebujú českí bratia do filmu kurvičku, siahnu po Slovenke. Najčastešie Vica Kerekes alebo Tánička Pauhofová. Chápem, sú krásne. Keď chcete v knihe vykresliť najväčšiu kravu, rozpráva po slovensky. V pohode. Ale ani na mol opitá by nevypotila vetu: "Ľudia vie byť svine." To je po akom ? A to nie je jediná "slovenská" blbosť, čo tam je.

Kniha mě velmi nadchla. Od Kristýny jsem četl všechno co napsala a od "Hodné holky" jsem čekal mojí oblíbenou spisovatelku, ale dostal jsem neskutečně čtivý příběh, který mi v hlavě rezonoval dlouho po přečtení. Těšil jsem se na Scifi a dostal dospělý a vyzrálý text, skvěle napsaný a vypointovaný. Jen tak dál Kristýno, do další práce Vám držím palce.

Pěkná detektivka v poklidném tempu. Docela mi tématem připomněla knihy od Galbraitha (Rowlingové). Bývalý spisovatel a scenárista přišel o svůj talent na psaní příběhů, a tak se rozhodne stát soukromým detektivem. Když už o detektivech napsal tolik knih, mělo by mu to přece jít. Jenže realita je vždy jiná, než si ji člověk představuje. Přesto se u jeho dveří objeví klientka, která už rok hledá svou dceru. Prostřednictvím různých rozhovorů odhalujeme příběh jedné hodné holky i vyhořelého spisovatele. Kdo čeká akční detektivku plnou zvratů, bude možná zklamaný. Já jsem si ale užila příběh, který působil uvěřitelně a klidně se mohl stát ve skutečnosti. Budu se těšit na další díl. Pravda, skončilo to trochu v nejlepším :)

Luke býval úspěšným autorem detektivek. Jednoho dne se ale rozhodl změnit svůj život a místo psaní o zločinech si založil vlastní detektivní kancelář. Jenže případů zatím moc neměl. To se změní ve chvíli, kdy za ním přijde paní Tichá s prosbou o pomoc. Chce očistit svého manžela od podezření ze zmizení jejich patnáctileté dcery Hanky, která se beze stopy ztratila už před rokem. Podle matky byla Hanka hodná holka, která by nikdy jen tak neutekla. Jenže čím hlouběji Luke do případu proniká, tím víc zjišťuje, že nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Na knize se mi líbil hlavně samotný námět. Ztracená dívka, bývalý spisovatel v roli detektiva, jeho svérázná parťačka, parta dětí i dospělých, kteří mají každý svá tajemství… To všechno dohromady vytváří příběh, který působí svěže a originálně. Nejde o detektivku plnou přestřelek nebo zběsilé akce. Spíš bych ji označila za inteligentní detektivku, která staví na postupném odhalování souvislostí, psychologii postav, napětí a velmi povedených dialozích. Nečekejte, že budete celou dobu zadržovat dech, ale zvědavost, jak to celé dopadne, mě neopouštěla až do konce. Hlavní postavy mě bavily. Luke si moje sympatie získal poměrně rychle. Má za sebou těžkou minulost, která ho ovlivnila, ale nesnaží se na ni vymlouvat. Je to člověk s dobrými i špatnými vlastnostmi, dělá chyby, přemýšlí nad nimi a během příběhu se hezky vyvíjí. Nepůsobil na mě jako dokonalý hrdina, ale právě díky tomu byl uvěřitelný. Velmi mě bavila také jeho parťačka Ada. Je vtipná, pohotová, trochu nespoutaná, ale zároveň umí být všímavá a přemýšlivá. Její energie krásně doplňuje Lukeův klidnější charakter a jejich společné dialogy patřily k tomu, co jsem si na knize užívala nejvíc. Jako dvojice fungovali opravdu dobře. Příjemně mě překvapil i styl autorky. Kniha se četla lehce a rychle, stránky mi mizely pod rukama a nenašla jsem místo, kde bych měla pocit, že se děj zbytečně vleče. Dialogy mají jiskru, postavy spolu komunikují přirozeně a celé vyšetřování působí uvěřitelně. Je vidět, že autorka si s příběhem vyhrála a dokázala skloubit napětí, humor i psychologii postav. Celkově se mi kniha líbila. Je čtivá, má originální námět, sympatické hlavní postavy a příjemně odsýpá. Pokud máte rádi detektivky, které nestojí jen na akci, ale také na dobře napsaných postavách, chytrých dialozích a postupném odhalování tajemství, myslím, že by vás Hodná holka mohla příjemně překvapit.

Kristýnu Sněgoňovou znají čtenáři spíše jako “Lady české fantastiky”. Spolu s Františkem Kotletou spolupracovala na literární postapo sérii Legie. Nyní se však pouští do žánru detektivek a to právě se svou Hodnou holkou. Lukáš Pravda se dřív živil jako docela úspěšný autor detektivek. Možná kvůli pocitu vyhoření, možná z hecu nebo taky kvůli potřebě někam se zašít před svou manželkou, se kterou jsou od jisté doby spíš jen spolubydlící, nyní založí vlastní detektivní kancelář s názvem Veselá pravda. Netuší vůbec, jak se mu bude dařit. Ona je totiž jedna věc o zločinech psát a druhá na vlastní pěst se snažit něco vypátrat. První případ na sebe navíc nenechá dlouho čekat. Paní Tiché se před rokem ztratila dcera. Obrátí se tedy na Lukáše s jen na půl vyřčeným dotazem, zda se zmizením její Hanky nemá co do činění její druhý manžel, na kterého ještě občas padne nepříjemný stín podezření. V nalezení dcery už po té době ani nedoufá. Lukáš ji svým způsobem chápe, a protože jí chce pomoci, dá se do pátrání. Během něj se setká se všemi lidmi ze sousedství, bohužel od všech se dozvídá to stejné. Hanka prostě byla “taková hodná holka”, ničím nevybočovala a nikdo proto neví, co a proč se jí mohlo stát. Jenže Lukáš místy objevuje pár střípků, které do obrázku hodné holky úplně nezapadají. Když se jich bude držet a zároveň když spojí síly s nečekanou pomocnicí, mohl by svůj první případ úspěšně rozklíčovat. Nečekejte od Hodné holky žádné akcí nabité a zběsilé tempo. Vypravování vás vnese do děje pomalu jako lehký vánek za letních dnů, během kterých se vše odehrává. Autorka však své čtenáře neustále drží vtažené do děje, o nudě nemůže být ani řeč, to se nebojte. Skvěle popisuje nejen atmosféru kolem, ale i vlastnosti hlavních i vedlejších postav a vztahy mezi nimi. Odkrývá kousek po kousku a vy čtete dál a dál. Vše je okořeněné jemným vtipem na těch správných místech. Nakonec vás příběhem dovede až do bouřlivého finále – to už si ale přečtěte sami. Zasloužený 4/5 *! Děkuji @knihydobrovsky za poskytnutí této knížky k recenzi! :o)