Cesta do Jonestownu

"Vždycky se najde někdo, kdo tě bude chtít zničit. A skutečnost je to, v co ty věříš." 918 lidí včetně 276 dětí. Dalo by se říct masová vražda malého městečka za 8 dolarů 85 centů. Množství rozhovorů, které musel autor udělat, aby dal dohromady tuto knihu, je mazec. Jeff Guinn píše tak, že to dost často připomíná detektivku, jen ta realita je o dost krutější. Díky více než padesátce rozhovorů a prostudování spisů, jejichž rozsah z počátečních 48 000 stran po dodatečném zažádání z archivů FBI vytáhl na šílené množství přibližně 66 000 stránek vyšetřovacích materiálů, stovek hodin audionahrávek a 780 poznámek pod čarou, vás provede od útlého dětství Jima Jonese – už tam nebylo něco v pořádku. Jones už od klukovských let pracoval na tom, aby odstranil hranice, které by ho mohly omezovat. A právě tyto informace a autorův přístup dávají knize ten správný pohled. Ač je tu mnoho jmen a kniha má více než 600 stránek čte se sama. Právě přes náboženství se Jim Jones tehdy valil jako buldozer, projevoval své vůdčí a manipulativní sklony, které stále více pronikaly na povrch. Vstupujete tak do pekla, které svou děsivostí v mnoha ohledech překonává i Charlese Mansona. Oba byli paranoidní s obrovským egem, s vrozenou schopností bez mrknutí oka lhát a přetvářet realitu tak, aby vyhovovala jejich potřebám, a měnit názor podle toho, co jim vyhovovalo. Jim Jones předvedl jednu z nejděsivějších a nejnázornějších ukázek toho, jak se dá díky lžím a manipulaci myšlenka, náboženství, ušlechtilý motiv a politika spojit a znásilnit, převrátit a vybrat jen to, co se hodí, a zneužít jako zbraň a nástroj absolutní kontroly. Jak se z děravých provizorních prostor kostela v Indianě pro sotva 50 lidí dostat do vlastního Jonestownu o 900 lidech, kde kázal o socialismu, ale v pracovním "lágru" dřel z lidí kůži a totálně jim vymyl hlavu, až po jeho paranoidní projevy přenášené z amplionů po celé osadě a jeho neustálé monology o fašismu a rasismu v USA. Ukazuje, jak nebezpečné je, když politické konexe ochromí už tak slepou spravedlnost. Zatímco Jones potřeboval absolutní izolaci od amerických úřadů, guayanští činitelé potřebovali Američany jako živý štít na sporném území džungle. Jones lidem nepomáhal z čisté dobroty. To byla promyšlená investice a fungovala jako dokonalá past. Na místě, kde se měli členové chrámu zbavit okovů rasismu, řinčely okovy otroctví...