Někdo to udělat musel - limitované vydání

Jako by autorka mezi řádky, kdy vybízí čtenáře, aby se zapojili do děje, zároveň psala s pocitem, že se mu to stejně nebude líbit. Mně kniha tak nějak nesedla.

Trochu jsem doufala, že Velikovski předčí má očekávání. Pompézní promo, krásná obálka...a děj stejně rozpatlanej, jako všechny knihy RT. Kniha je spíš vulgární, než syrová. Postavy jsou chaotické, děj postupně graduje, ale grandfinále se nekoná. Postavy mohly doslova explodovat v závěru, ale ta kniha je prostě jenom chaotická a úplně mě míjí, co vlastně bylo pointou...asi zklamání.

je to zabavne, promyslene, vstupy vypravece jsou originalni, nekdy uhozene, jindy genialni. Jestli se v tomhle pribehu nekdo ztraci, tak bud prisel o kognitivni schopnosti - jednoducha casova osa, jeden vypravec - anebo ho fantazie nikam nepusti, uz na zacatku vypravec rika, ze na fantazii ctenare zalezi. Pokud potrebujete nutne vedet, jestli je to kniha, serial anebo skutecnost, pak vas to asi muze zmast, ok, ale neni to jedno? Je to proste dobry pribeh o nedobrych detech.

Velikovsky. Nebo také velmi známá česká autorka vydávající tentokrát pod pseudonymem a mé první setkání s její tvorbou. Knihu jsem četla v rámci spolupráce s Albatros Media. Takový maličký zapadákov v jižní Francii, hodně hlavních postav a velmi zvláštně podaný příběh. Vidíme rodinné trable skryté za umělými úsměvy, dospívající děti a jejich pubertalní excesy, snahy o začlenění a nalezení svého místa. Jenže je to celé nějaké až moc zamotané. Je mi líto, ale já si při čtení připadala až trošku hloupá. Nejsem si jistá, co mi mělo být příběhem sděleno a vlastně jsem z toho i druhý den po dočtení jen zmatená. Chvílemi to může připomínat kombinaci Sedmilhářek, Pretty Little Liars a všech podobných dramatických a thrillerových příběhů. Je to psané stylem “film o filmu ve filmu” a je to jako motání se v několika různých realitách. Reálně jsem si v půlce knížky musela zapsat, kdo je čí dítě/manžel/příbuzný, protože jsem nebyla schopná si k postavám vybudovat bližší vztah a tudíž si je více zapamatovat. Od autorky si pravděpodobně už nic nepřečtu, neoslovilo mě, jakým stylem píše a jakým způsobem vypráví příběh. Věřím a vím, že je naopak spoustu čtenářů, kteří její knihy zbožňují a urcote budou i tuhle. A to je na tom prostě super - že si každý najde to svoje!

moc nečtu, ale tuhle knihu mi půjčila kámoška ve vlaku a fakt mě to vtáhlo. Pořád teď přemýšlím, jestli věřím na strašidla anebo jsem to zaškrtla, protože mi přišlo, že by se to mělo zaškrtnout, protože já asi nevěřím ani jedné z těch dětských postav, snad to není spoiler