Návrat do knihkupectví Morisaki E-kniha

Tato kniha je důstojným pokračováním titulu Dny v knihkupectví Morisaki. Opět se setkáváme s nám dobře známými postavami, jež mají duši a hloubku. Příběh je vepsán do 16 poměrně krátkých kapitol. V textu se setkáváme s různými tématy, počínaje mezilidskými vztahy a konče bojem s nemocí. Vyprávění je do detailu prokreslené. Při čtení je možné plně pociťovat emoce. Kniha se čte velmi dobře. Vřele bych ji doporučila všem příznivcům japonské literatury, ale i těm, kteří mají rádi plastické a autentické příběhy. Kniha se velmi dobře a rychle čte.

Návrat do knihkupectví Morisaki... Už ten název zní tak příjemně, jako když se zachumláte do deky. Satoši Jagisawa nás opět zve do toho malého, útulného knihkupectví, kde je každému moc příjemně. Kniha je o tom, jak se Takako vrací do tohohle zvláštního místa a jak se s tetou Momoko zase sbližují. Obě prožívají různé věci, ale knihy jsou pořád kolem nich. Takako mi byla hned sympatická. Je taková nejistá, a to mi je blízké. Bylo hezké sledovat, jak se pomalu mění, když je zase v knihkupectví a kolem má strýčka a ty staré knížky. Stejně tak, jako se vrací do normálu vztah strýčka Satoru s tetou Momoko. Knihkupectví Morisaki je skoro jako postava samo o sobě. Není to jen obchod, ale místo, kde žijí příběhy a kde je klid. Představovala jsem si ty úzké uličky mezi regály a ten prach ve slunci. Autor to tak krásně popsal, že jsem skoro cítila tu vůni starých knih. Na knize je fajn, že se na první pohled zdá jako prostý příběh, ale když se zamyslíte, je to i o rodině, o tom, co má v životě smysl, a o tom, jak nám knihy můžou pomoct. A jak jít dál, když vám život udělí obrovskou ránu. Jagisawa nic nenutí, spíš vás nechá přemýšlet. Návrat do knihkupectví Morisaki je pro mě taková laskavost pro duši. Bylo s postavami v tomto prostředí moc hezky. Jestli hledáte knihu, u které se zahřejete a která vám připomene, že i obyčejné věci můžou být krásné, tak tohle je ono. Myslím, že si knihkupectví a jeho návštěvníky taky zamilujete.

I tento druhý díl se velmi povedl..spoustu události co se stalo v prvním díle se částečně promítnou i v tom druhém.. Takako sice tráví v Knihkupectví Morisaki už poměrně méně času, i přesto má ovšem přehled..z vděčnosti dokonce uspořádá výlet pouze pro strýčka Satoru a tetičku Momoko.. Budeme prožívat veselé, ale i smutné události, které jsou nedílnou součástí života..

Džimbóčó musí milovat snad každý knihomol Takako tu zažije zase spoustu zážitků. Pozná se s několia přáteli a bude hlavnr přemýšlet o životě zákazníků .. a ten konec?! To proč?!