Obchodníci s dětmi

Přemýšleli jste někdy o adopci dítěte z Afriky? Po líbánkách se chce Izabela se svým mužem Danielem odstěhovat z ČR do Keni. Oba dva v Africe nějaký čas žili a zamilovali si ji. Izabela navíc moc touží po miminku. Nedaří se jí ale otěhotnět. S přibývajícími roky slyší tikat své biologické hodiny stále hlasitěji. Danielovi tedy navrhne adopci dítěte z Afriky. Při samotné adopci začínají na povrch vyplouvat věci, které nejsou úplně v pořádku. A nám se tak odkrývají strašlivé praktiky, které v těchto zemích fungují. Tak tohle bylo hodně silné čtení. Od první stránky až do poslední, jsem byla psychicky na dně. Představa, že bych se narodila v Africe a ne v Evropě, byla vážně hrozná. A já více méně celou knihu probrečela. Paradoxně nejvíce jsem brečela u maličkostí, které nám tady připadají samozřejmé. To že vám někdo pomůže, pohladí vás nebo řekne, že to bude dobrý. S tím se v této knize setkáte tak málo, že když už se to stane, rozpláče vás to dojetím. Afrika je zkrátka úplně jiný svět. Gangy, které vyvraždí klidně celou vesnici. Obchodníci s lidmi a hlavně dětmi. Továrny na děti, do kterých přitáhnou nic netušící ženu, aby ji mohli znásilňovat, zbouchnout a následně dítě prodat k adopci do zahraničí. No fuj... V knize je několik příběhů dětí a hlavně žen. Na začátku se nám může zdát, že nemají nic moc společného, kromě zvěrstev, která jsou na nich páchána. Ale příběh se krásně proplétá, postavy se nám setkávají a osudy jdou stejnou cestou. Vše má svůj význam. A mne hodně bavilo spekulovat, jak to vlastně bude, čí dítě si chce Izabela adoptovat a jak to celé dopadne. Kniha mne ukázala že si mám vážit všeho, co mám. A také mne donutila zamyslet se, zda je adopce afrických děti skutečně přínosem. Nepodporujeme tím i tento obchod s dětmi? Kde není poptávka, není ani nabídka. Moc děkuji autorce, že se do tohoto tématu pustila. A také za ten závěr. Jak sama napsala, v knize může napsat konec jakýkoliv, realita by byla spíše jiná. Kniha o které by se mělo rozhodně vědět. A mne by nebýt štafety určitě minula.

Kniha se zabývá problematikou obchodování s dětmi. Jak snadné je koupit si v Africe dítě, které je adoptivní rodině představeno jako sirotek... bohužel ve většině případů se o sirotka nejedná a dítě bylo matce, většinou mladé dívce, odebráno násilím hned po porodu. V knize poznáváme několik dívek, které jsou ve věku nácti let těhotné, jsou chudé, žijí ve slumech, kde jsou naprosto otřesné hygienické podmínky. A nejen to. Denně všem lidem žijícím ve slumech hrozí smrt, protože vztahy mezi lidmi jsou na bodu mrazu. Dívky nepoznaly nic jiného než násilí, bídu, utrpění a teď vědí, že po porodu se horko těžko postarají o dítě. Izabela je žena, která tolik touží po dítěti, ale bohužel se jí nedaří počít. Miluje Afriku, miluje na ní tu obrovskou malebnost a jednoho dne ji napadne, že by si v Africe mohla adoptovat děťátko. Poznává tak, jak snadné je v Africe adoptovat dítě a že není vše právně zcela v pořádku jí dojde velice rychle. Příběh v knize mnou otřásl. Je plný bolesti, utrpení a jelikož autorka Afriku velice dobře zná, tak je příběh napsaný velice autentický. Doporučuji ji všem, ale pozor, opravdu není vhodná pro citlivé osoby.

Afrika je kontinent, který mě fascinuje už dlouhé roky. Spousta lidí si ho spojuje s dovolenou s vůní exotiky, ale život ve většině zemí není zdaleka tak jednoduchý, jako v Evropě. Autorka nás vezme do Nigérie a Keňi a odkrývá nám téma, u kterého jsem chvílemi přes slzy ani neviděla. Jedním dechem se čte tento příběh plný bolesti, nespravedlnosti, ale také síly, vytrvalosti a naděje. Příběh žen, které přišly o své děti a příběh novinářky, která otěhotnět nemůže. A v jeden moment se osudy těchto žen protnou. Napadá mě jen jedna pointa tohoto příběhu: "Svět není továrna na splněná přání." Příběh je, i přes všechnu bolest a nepřízeň osudu, napsán tak úžasně, že se vám vryje do srdce a mysli. Ve mně bude ještě dlouho rezonovat. Vždy jsem se do Keni chtěla podívat a teď... Teď chci ještě víc.